POTOPA SV�TA V MYTOLOGI�CH R�ZN�CH STAROV�K�CH CIVILIZAC�
© Radek S�rk�zi Zam��l�me-li se nad mytologick�mi syst�my starov�k�ch civilizac�, brzy zjist�me, �e maj� ur�it� spole�n� rysy; popisuj� vznik vesm�ru, boh�, zem�, rostlin, zv��at a �lov�ka a jejich osudy. Stejn� spole�n� rysy v�ak m��eme vystopovat nejen v t�to nejobecn�j�� rovin�, ale i v konkr�tn�ch p��b�z�ch, kter� jsou sou��st� mytologi� prostorov� velice vzd�len�ch n�rod� (nap�. May� a Sumer�). Jedn�m z t�chto p��b�h� bych se r�d zab�val v t�to pr�ci. Je to m�tus o potop� sv�ta. N�m nejzn�m�j�� p��b�h o potop� sv�ta je sou��st� prvn� knihy Star�ho z�kona, Genesis. Vypr�v� se v n�m o praotci dne�n�ho lidstva Noemovi, kter� na popud boha vystav�l velkou lo�, archu, do kter� vzal svou �enu, t�i syny (��ma, Ch�ma a Jefeta) a jejich man�elky a tak� po p�ru od ka�d�ho druhu zv��ete. Brzy se strhl 150 dn� trvaj�c� lij�k a cel� zem� byla zaplavena vodou, ve kter� se utopilo v�e, co nebylo na lodi... To je v�ak jedna z nejmlad��ch pov�st� o potop� sv�ta, kter� z�ejm� vych�z� z babyl�nsk�ho Eposu o Gilgame�ovi (datov�n do 12. stol. p�. n. l.), jen� se zachoval v mnoha opisech a verz�ch na mezopotamsk�ch kl�nopisn�ch tabulk�ch. Proslul� je asyrsk� verze z A��urbanipalovy knihovny v Ninive (datov�na do 7. stol. p�. n. l.), kter� je staroz�konn� verzi a� n�padn� podobn�! Utanapi�tim (jak�si asyrsk� Noe) tak� buduje lo�, kter� ho uchr�n� p�ed velkou potopou, a bezradn� vypou�t� postupn� t�i pt�ky: holubici, vla�tovku a havrana, kter� u� spat�il opadaj�c� vody... Ano spr�vn� n�m to p�ipom�n� biblickou holubici, kter� se vrac� s ratolest� v zob��ku a p�in�� znamen�, �e potopa sv�ta se ch�l� ke konci. Os�dka lodi pak p�ist�v� u hory Nisir (�idovsk� Ararat). Jsou tu v�ak tak� jist� odli�nosti obou p��b�h�. Biblick� Noe um�r� (i kdy� v po�ehnan�m v�ku), zat�mco Utanapi�tim z�sk�v� v��n� �ivot, kter� u n�j hled� i kr�l Gilgame�...Jedno z mo�n�ch vysv�tlen�, pro� jsou si oba p��b�hy tolik podobn�, je, �e �id� tento prastar� m�tus p�evzali v dob� tzv. �babyl�nsk�ho zajet� (6. stol. p�. n. l.), pop��pad� �zajet� asyrsk�ho� (8. stol. p�. n. l.), z�hadou v�ak z�st�v� d�vod takov�ho p�ej�m�n�. Osobn� si mysl�m, �e mohlo j�t sp�e o upraven� daleko star��ho m�tu o potop� sv�ta, kter� byl d�vnou sou��st� �idovsk� mytologie, na z�klad� pozd�ji vyslechnut�ho p��b�hu z Eposu o Gilgame�ovi. V�e toti� nasv�d�uje tomu, �e p�vodn� na �zem� Mezopot�mie �ily semitsk� kmeny a �e Sumerov� p�i�li na toto �zem� pozd�ji. Ke styku mezi ob�ma kulturami tedy do�lo u� o n�kolik tis�cilet� d��ve. Nav�c archeolog Leonard Wooley nalezl v bl�zkosti sumersk�ho m�sta Uru n�kolikametrovou vrstvu naplavenin, kter� by potvrzovala, �e skute�n� do�lo k n�jak� potop� (i kdy� v daleko men��m rozsahu, ne� vypr�v�j� m�ty). Je tedy jist�, �e semitsk� kmeny tuto �potopu� musely za��t a Sumerov�, kte�� p�i�li bu� t�sn� p�ed n� (ale nejsp�e po n�, proto�e naplaveniny nav�c odd�luj� spodn� vrstvu prehistorickou � eneolitickou � od horn�, kter� p�edstavuje nejstar�� sumerskou m�stskou civilizaci) tak�. Doklady z tohoto obdob� ale nem�me. V�me jen, �e m�tus o potop� sv�ta se v mezopotamsk� tradici dochoval je�t� jako sou��st eposu o Atrachas�sovi (kolem r. 1630 p�. n. l.), kter�ho cht�l b�h Enki (Enlil) uchr�nit p�ed v�eobecnou zk�zou a tak ho upozornil prost�ednictv�m r�kosov� st�ny, �e lidstvo bude potrest�no velkou potopou, proto�e trop� hluk a ru�� bohy. Atrachas�s m�l vystav�t velkou lo�, ve kter� se zachr�nil. �pln� nejsar�� verze p��b�hu o potop� sv�ta pak poch�z� z 26. stol. p�.n.l. a jedin� zachr�n�n� je Ziusudra. Velice podobn� p��b�h nach�z�me i v mytologii �eck�(asi 8. stol.p�.n.l.). Nejvy��� b�h Zeus se rozhodl, �e zni�� znesv��en� a demoralizovan� lidstvo potopou. Ale b�h Prom�theus cht�l zachr�nit sv�ho syna Deukali�na a jeho �enu Pyrrhu a tak je v�as varoval a poradil jim, jak maj� zbudovat velkou lo�, na kter� se mohou zachr�nit. A skute�n�, po dev�ti dnech bou�e p�ist�v� jejich lo� u jedn� hory v Thess�lii (Parnas). V indick�ch br�hm�n�ch (10. a� 8. stol. p�.n.l.) zase najdeme p��b�h o praotci lidstva Manuovi, ten jednoho dne chytil malou rybku, kter� ho prosila, aby j� daroval �ivot a vlo�il ji do hrnce s vodou. Druh� den ryba vyrostla tak, �e j� byla mal� k�� a dal�� den cel� jezero. Manu ji hodil do mo�e a za odm�nu dostal lo� a radu: �Vstup na lo� s p�rem ode v�ech �iv�ch tvor� a vezmi semena v�ech rostlin. P�ijde potopa.� Manu si vezme radu rybky, kter� je vlastn� avat�rem (pozemsk�m vt�len�m) boha Vi�nua, k srdci a po potop� stvo�� �enu Idu. T�m jsme vlastn� vy�erpali v�echny pov�sti, ve kter�ch p�i potop� sv�ta hraje n�jakou roli lo� (archa). Jsou to p��b�hy civilizac�, kter� �ily v �zk�m kontaktu a bl�zko sebe (JZ a Z Asie a JV Evropa) a mo�n� proto jsou si tak podobn�. M�tus o potop� sv�ta se v�ak zachoval i v mytologi�ch jin�ch n�rod�. V germ�nsk� tzv. �Star�� Edd� (13. stol. n.l.) nach�z�me p��b�h o obrech, kte�� zabili sv�ho otce obra Ymira, z jeho� ran se vylilo tolik krve, �e zni�ila celou zemi. Zem�, hory a oce�n musely b�t stvo�eny znovu a ze dvou kamen�, kter�m bohov� dali du�i, smysl, teplo �ivota a barvu, vznikli prvn� lid� Askr a Embala. Zar�ej�c� je p��tomnost potopy sv�ta v mytologii May� (Popol Vuh � Kniha rady) a souvis� s tvo�en�m lidstva. Prvn� lid� byli stvo�eni z hl�ny, ale rozpustil je lij�k. Bohov� tedy stvo�ili lidi ze d�eva, ale tito tvorov� nepracovali, a tak na n� bohov� seslali potopu, kter� je ��ste�n� zahubila a ��ste�n� odplavila do les�, kde se z nich staly opice. Dot�etice u� byli stvo�eni dne�n� lid�, kte�� ct� bohy a stav� pro n� chr�my. Posledn� p��klad m�tu o potop� sv�ta vyb�r�m op�t z jin�ho konce sv�ta. Z Polyn�sie. Neopatrn� ryb�� jednoho dne rozcuchal sv�mi vesly vlasy mo�sk�ho boha Ruagata a ten za trest seslal na lidstvo potopu, kterou p�e�il pouze onen ryb��, jen� v�e zavinil... U t�chto p��klad� u� nevysta��me s pouh�m konstatov�n�m, �e shody v mytologick�ch p��b�z�ch pramen� z bl�zkosti jednotliv�ch kultur. Nem�me toti� sebemen�� doklady o mo�n�m kontaktu mezi �star�m� a �nov�m� kontinentem. Nab�z� se n�m jen n�kolik st�� ov��iteln�ch teori�. Podle prvn� k potop� sv�ta skute�n� do�lo, a to v celosv�tov�m m���tku, jak o tom vypr�v� mytologie. St��zliv�j�� teorie po��t� s t�m, �e prvn� velk� civilizace se soust�e�ovaly v okol� �ek, kter� se �asto vyl�valy z koryta a zaplavovaly nejbli��� kraj. M�ty o potop� sv�ta by se tedy zakl�daly na v�t��m mno�stv� lok�ln�ch z�plav (�potop�). Viz zm�n�n� v�zkumy archeolog�. Pop��pad� by od�lovaly dobu prehistorickou (p�edpotopn�), kdy je�t� nebyl vybudov�n zavla�ovac� syst�m, od doby m�stsk� civilizace (po potop�), jak to zn�me z mezopotamsk�ho pojet� historie. Tyto skute�nosti jist� sehr�ly svou v�znamnou roli, ale nic nevypov�daj� o hlub�� souvislosti s dal��mi m�tick�mi p��b�hy a o jejich hlub�� podstat�. M�ty o potop� sv�ta jsou toti� zapojeny do �ir�� souvislosti konce star�ho a za��tku nov�ho sv�ta. �patn� lidstvo je potrest�no za svou �patnost zni�en�m. A jen vyvolen� a dob�� mohou na p��n� boha potopu p�e��t. Oni zakl�daj� nov� lidstvo, kter� dostalo do v�nku �vyvolenost� a �mravnost� ch�panou v r�zn�ch kultur�ch r�zn�, ale v�dy v n�jak� souvislosti v �ct� k boh�m. Potopa sv�ta se u� nikdy neopakuje a lidstvo u� podobn� zk�za v tak velk� m��e nepostihne. Bylo o�i��eno a z�le�� na ka�d�m �lov�ku, zda bude jednat po vzoru sv�ho praotce, a bude tak� �vyvolen�, nebo se d� na scest� stejn� jako lid�, kte�� skon�ili utopen�m. V postav�ch Ziusudry, Atrachas�se, Utanapi�tima, Manua, Noema a dal��ch praotc� proto mus�me vid�t i mravn� ide�l, ke kter�mu se m� lidstvo vztahovat a kter� je vlastn� v ka�d�m z n�s p��tomen, proto�e my jsme potomci t�chto praotc�. T�m se p��b�h o potop� sv�ta �ad� k v�t�� rodin� m�t� o �zni�en� a obnoven�, o �mravn�m o�i�t�n�, a nen� tedy jen odrazem fyzick�ho strachu z vody a z utopen�. Literatura: Hru�ka Blahoslav: Pod babyl�nskou v��, Pr�ce, Praha 1987, 1.vyd., 373 s. Zbavitel Du�an: Starov�k� Indie, Panorama, Praha 1985, 1.vyd., 292 s. M�ty star� Mezopot�mie, Odeon, Proha 1977, 1.vyd., 368s. |